Na povidla mám recept po své mamince. Je celkem jednoduchý i když než se jablka zbaví jadřinců a oloupou, chvilku to chce. Použila jsem jablka padaná, aspoň se zužitkovala.
Jak na to :
3 kg připravených jablek umeleme na masovém strojku. Přidáme 1,5 kg krupicového cukru a 125 ml octa. Promícháme, zatížíme ( použila jsem talíř ) a zakryjeme pokličkou. Necháme stát do druhého dne. Uleženou hmotu vaříme asi hodinu (tak mám psáno v receptu, ale podle chtěné hustoty povidel se čas vaření může měnit ) Potom už jen dáme do připravených skleniček a otočíme dnem vzhůru. Jsou výborná.
. . . kamínek jsem našla v Českém Krumlově a měla jsem z něj obrovskou radost 🙂 🙂 Přivezla jsem si ho domů a při procházce ho zase někam uložím, aby měl stejnou radost nový nálezce, jako já.
Přidám ještě jeden kamínek, ten malovala dcera na přání pro svou kamarádku, která je zrovna dnes na svatbě a kamínek věnuje nevěstě . Ta má moc ráda filmy od Tima Burtona a jeden z jeho pohádkových filmů se jmenuje “ Mrtvá nevěsta „, z kterého je právě i obrázek na kamínku. Pro mě neznámá, ale nevěstu snad potěší. Ali, pěkná práce ! 🙂
. . . malé, nakládané ve sladkokyselém nálevu, spíše taková chuťovka. Letos si chtěla dcera nějaké zavařit sama a nalákala tak i mě 🙂 Vzali jsme i kluky, ti se na poli vyběhali s letadýlky a my jsme šly poblíž na klásky. Potom procházkou přes hřiště a lesíkem jsme kráčeli domů. A pustily se každá do práce. Do skleniček jsme si to připravily každá doma, nálev a zavaření jsem dělala u nás. Nebylo toho moc, já 7 skleniček a jedna mi v hrnci praskla…i to se stává 🙁 Bavilo mě ale hrát si se šustím a tvořit vše možné. Některé fotky přikládám. Ve finále jsme s Alenkou ale usoudily, že si je příště radši koupíme :-)))
Nálev, do kterého jsme kukuřičky nakládaly: 4 litry vody, 1 litr octa, 300 g cukru, 150 g soli, 50 tablet sacharinu.
Postup při vaření: Vodu , ocet, cukr, sůl povaříme. Přidáme sacharin a odstavíme. Nálev je jemný používám ho na různou čalamádu, zeleninu a houby. Je nutné u tohoto receptu vše sterilovat.
. . . z kynutého těsta, některé ještě plněné kouskem čokolády, nebo borůvkami, sypané opraženou strouhankou, to byl můj dnešní dopolední program.
Potřebovala jsem :
Vypeckované meruňky, strouhanku, 2 lžíce kakaa, trochu oleje, hořkou čokoládu, pár kanadských borůvek, moučkového cukru asi 3 hrsti, máslo.
Na těsto : 1 kg a ještě trochu polohrubé mouky, 2 hrsti krupicového cukru, 2 kostky droždí, půl litru vlahého mléka, 4 špetky soli, 4 vajíčka.
Do mísy robotu jsem nasypala mouku, udělala důlek na droždí, to jsem zalila pomalu mlékem a přidala cukr. Sůl na bok mísy do mouky. Až droždí vzešlo, přidala jsem vajíčka a mohlo se připravovat těsto. Dobře propracované se nechá nakynout. Potom lžící ukrajuji kousky těsta, do kterých se zabalí vypeckovaná, případně naplněná meruňka. Necháme ještě chvíli na vále kynout a vkládám do vařící vody. Během vaření knedlíky promíchám. vaří se podle velikosti, odhaduji kolem 8 minut. Každá se musí po uvaření propíchnout.
Na oleji opražím za stálého promíchávání strouhanku, až je hotová přidám moučkový cukr a do poloviny této směsi přidám ještě kakao. Potom už jen rozpustit máslo, knedlíky urovnat na talíř, posypat, omastit 🙂 …..a už jen DOBROU CHUŤ ! 🙂 🙂
poznámka: Těsto jsem dělala na 2 x. Dávka je větší a měla jsem obavy, aby mi těsto ke konci nepřekynulo. Knedlíků bylo 56.
. . . putovní, malované, s různou tématikou, pro radost, pro štěstí . . . Putují po celém Česku a určitě i v sousedních zemích. Já na ně moc štěstí nemám, ale dcera ano, ta už jich našla hezkou řádku. A nejen, že je najde, ale také je maluje. A toto je část její tvorby, dětské motivy, postavy z filmů, ale i mateřská láska a kamínky z lásky věnované . . . atd. atd. To všechno může někdo někde najít, protože většina kamínků půjde do světa 🙂
I tyto formy mám hodně let a peče se v nich bezvadně. Ryba je dělaná ručně hrnčířem, od kterého mám forem několik. Takže, když je více konzumentů, můžu provětrat nejen formy, ale i staré recepty 🙂 🙂
. . . tak to dnes u nás vypadalo, jako na Zelený čtvrtek 🙂 Bylo to neplánované, ale tak nějak to vyšlo. Brokolicové placičky, bramborová kaše a okurkový salát. Samozřejmě nechybělo ani ke kávě a jak jinak, než do zelena 🙂 Chybělo nám jen zelené pivo :-))
Dostat LEGO od Ježíška bylo vždy velké přání našich dětí . To se musel Ježíšek snažit :-)) A stavebnice se rozrůstaly, ale také postupem času LEGO nahradily jejich jiné zájmy. Tak se všechno uložilo do krabic a právě teď nastal čas kostičky provětrat :-)) Vnoučci už jsou ve věku, kdy se s ním hezky vyhrají. A když jim něco nejde, pomůže strejda nebo máma a zavzpomínají si tak i oni na dětská léta 🙂 🙂
A k tomu je vždy dobré mít i něco na zub, ke společné kávě 🙂 Přikládám jen foto, po zadání do vyhledávače “ Be-Be řezy“ najdete i recept.